Are you over 18 and want to see adult content?
More Annotations
A complete backup of functionofbeauty.com
Are you over 18 and want to see adult content?
A complete backup of brevardmusic.org
Are you over 18 and want to see adult content?
A complete backup of laprimapagina.it
Are you over 18 and want to see adult content?
Favourite Annotations
A complete backup of lonelykidsclub.com
Are you over 18 and want to see adult content?
A complete backup of autotradereasylead.ca
Are you over 18 and want to see adult content?
A complete backup of stickerbbabord.com
Are you over 18 and want to see adult content?
Text
*
Pics
9/17/2018, 10:57:47 PM*
2660 mi
MANNING PARK
Day 144 _(2660 miles / 4281 kilometers)_ 9/13/2018, 12:00:00 AMkonec!
-------------------------*
Pics
9/10/2018, 8:48:05 PM*
2591 mi
MAZAMA
Day 141 _(2591 miles / 4170 kilometers)_ 9/10/2018, 12:00:00 AM Poslednich 10 dnu je citit ze se blizi konec meho americkeho snu a ja mam konecne jistotu, ze to dojdu. Celou cestu jsem mel rozdelenou na etapy nebo milestony a nikdy jsem se nedival moc dopredu, protoze se vzdycky muze neco stat a jel bych domu. Kdyz jsem mel problemy s holeni ve Wrightwoodu (mile 363) a nemohl jsem chodit, tak jsem si opravdu myslel ze budu muset skoncit. Lake skoncil kvuli achilovkam, Cali Brothers kvuli pobodani od vcel, videl jsem tu plno lidi s nateklyma kotnikama nebo je trail prestal bavit. V Casa de Luna (mile 478) jsme dostali satek se seznamem mest, kde jsem se zasoboval. Vypada to jako nekonecny seznam, ale i presto jsem v poslednim meste a delam posledni resupply. Cekaji me tri dny v odlehle krajine Ameriky, kde neni zadna silnice, zadny mestecko, jen lesy a pak hranice s Kanadou. Priroda je tu krasna, takova mala Sierra, okolo trailu je plno boruvek, lesy s jelenama a medvedama. Nastesti jsme nenarazili na grizzly a tak vsechna zvirata vcetne medvedu utikaji pryc. Neodpovedel jsem jeste na jeden dotaz, ktery mi prisel. 'Jak se stretavaji moje predstavy o trailu nez jsem na nej jel se skutecnosti'. O PCT a dalsich trailech jsem hodne precet, studoval fora, vybaveni atd. Vsechno je ale jinak kdyz pak stojite na zacatku u monumentu a rikate si ze uz TO je splnenej sen. Nikdy nevyctete z knih, jaky to je ujit tolik kilometru, denne pocitat kolik vody a snickersek potrebujete abyste dali dalsi kopec a hlavne jaky lidi tu budou a s kteryma se budete potkavat dalsich par mesicu. Nikdy nevite koho a kdy uvidite naposled a kdo je jen par mil pred vama. V Praze jsem si myslel, ze pujdu sam, ze tu budu v divocine hledat pomoci kompasu a map cestu, ale vsechno je opravdu jinak. Je takrka nemozny se tu ztratit, nebo jit tak ze nikoho nepotkate. Jel jsem sem s plno vecma, ktery jsem vyhodil pri prvni prilezitosti, hodne jsem jich vymenil a tak zustal s vybavou ktera mi naprosto vyhovuje. V tuhle chvili se vsechno zda naprosto prirozeny a normalni. Zvykl jsem si na zivot v prachu, zimu, vedro, chozeni v desti, den je jen od usvitu do soumraku, sprcha jednou za tyden. Na den tri cokoladovy tycinky, kysely hady a gumovy medvidky, cinska polivka k obedu a veceri a za den se o kus posunu k cili. To co tu zazivam kazdy den, jaky lidi jsem tu potkal a s kteryma to jdu naprosto predcilo vse co jsem od toho ocekaval. Kazdy den me to tu bavilo a bylo uzasny na ctyri a pul mesice poznat a zit v uplne jinym svete. To co me trail naucil je vazit si malickosti, jak drahocenna je voda a hlavne 'living the moment', jelikoz dalsi den muze byt posledni a tak si naplno uzivam kazdy okamzik. Bude mi to tu chybet, ale uz se neskutecne tesim na navrat do normalniho sveta. Washington byl skutecne uzasny, narazili jsme na hodne trail magicu, na stare zname ze zacatku a ted uz jen dojit k druhemu monumentu a ukoncit tuto prochazku napric Amerikou. -------------------------*
Pics
9/5/2018, 7:52:44 PM*
2464 mi
SKYKOMISH
Day 136 _(2464 miles / 3965 kilometers)_ 9/5/2018, 12:00:00 AM-
-------------------------*
Pics
9/1/2018, 8:17:36 PM*
2147 mi
CASCADE LOCKS
Day 121 _(2147 miles / 3455 kilometers)_ 8/21/2018, 12:00:00 AM Vcera jsem presel most Bohu, ktery tvori hranici mezi Oregonem a Washingtonem. Kdyz jsem po nem sel, mel jsem sileny zavrate, je to dost vysoko nad rekou a jeste ke vsemu vidite co je pod vama. Porad jsem rikal oh my fuckin god, proto asi most Bohu. Pred dvouma dnama jsme prochazeli mistem, kde se tocil film Shining. Hotel se jmenuje Timberline Lodge a je to vyhlasena zastavka na PCT, kde maj jidlo formou bufetu a tak hikeri jedi dokud muzou. V mistnim kramku si me spletli s bezdomovcem. Vubec se jim nedivim. Mam uz docela rozedrany triko, spinavou cepici, ale uz to dojdu.. chtel jsem si koupit novy, ale velikosti tu maj jen XL - XXXXL, coz je tak na nocni kosili. Posledni dva tydny tu potkavam vic a vic lidi kteri jdou ze severu na jih. Kvuli snehu ve Washingtonu zacinaji nekdy v cervenci a dostanou se na podzim do pouste. Vsichni vypadaji strasne sveze, ciste, usmivaji se. Vubec nevi co je ceka a do ceho jdou. -------------------------*
Pics
8/19/2018, 5:30:39 PM*
2000 mi
BEND
Day 113 _(2000 miles / 3219 kilometers)_ 8/14/2018, 12:00:00 AM Prisly mi dalsi dotazy: 'Čim si utíráš prdel?', 'Jsou tam doufám záchody?', 'Kadibudky?', 'Používáš lopuchy?'. A tak dale...Tak jo, pro cechy je asi nejvetsi dobrodruzstvi srani v lese, protoze o nic jineho ste mi nepsali 😀 Nekdo bude asi prekvapen, ale pouzivam toaletak. Jsou tu lidi (vcetne holek), kteri rikali ze na utirani pouzivaj kameny, vetve, sisky, proste to co je po ruce. Slysel sem i o zpusobu, ze si lejete po zadech vodu z flasky a ta vam tece na zadek. Nikdy sem to nezkousel.. Ja nejsem zas takovej extremista, lopuchy tu nejsou a mech prej bude az na severu Oregonu. Kdyz mate toaletak vypocitanej presne na pocet dnu do dalsiho mesta, tak se tomu rika 'living on the edge'. Taky ziju na hrane, ale nastesti mi nikdy nedosel. Treba pak zkusim to s tou flaskou. Kdyz trail vede pres nejakou vetsi silnici, obcas tam je parkoviste se zachodama, ale ty jsou casto v hroznym stavu a je lepsi jit do lesa, kde mate krasny vyhled na hory. Dulezity je nacasovani, jelikoz cesta vede i nekolik desitek kilometru okolo strmyho srazu nebo pres otevreny planiny, kde neni kam jit nebo vas muze nekdo videt. Pravidla jsou takovy, ze se musi jit daleko od trailu, zdroje vody a vsechno zakopat hluboko, aby to zvirata hned nevyhrabala. Na kopani nekdo pouziva trackingovou hul nebo lopatku, ale uplne nejlepsi zpusob je najit nejakej velkej balvan a ten odvalit bokem. Je tu pravidlo Leave No Trace, ktery se tyka nekolika veci, ktery musime dodrzovat. Nejsou tu po ceste zadny kose a tak obaly od jidla, susenek atd balime samozrejme sebou. Nikdy sem netusil ze budu mit takovou radost z odpadkovyho kose a ze se muzu zbavit bordelu, kterej sem nahromadil za nekolik dnu. Dalsi pravidlo je, ze nesmime pouzivat zadny mydla, sampony nebo snad praci prostredky, aby se neznecistily reky. Kdyz si uvarite jidlo a mate spinavej esus, tak ho proste umyjete tim ze si uvarite caj a tu spinavou vodu vypijete. Kdyz si vycistite zuby, tak pastu nevyplivnete do kere, ale spolknete. Meli bychom balit i pouzitej toaletak, protoze se nerozlozi tak rychle, ale na to kazdej od Sierry kasle. Musim rict, ze PCT je snad nejcistci trail na svete. Krome samotnyho trailu kterej vypada jako pesina v lese tu neni zadna stopa po lidech.. na druhou stranu zver tu je docela silena. Jeleni a svisti se chovaji jak fetaci, kteri potrebuji sul. Nesmime nechat pres noc cokoliv venku, jinak to rozkousou. Nekomu rozkousali triko, trekingovou hul, nebo vam odnesou batoh v zubech a vy je pak honite po lese jak magori. Porad tu jsou hadi, videl jsem par medvedu a taky tu obavanou pumu. Sever Kalifornie byl jak destnej prales, dusno, vlhko a koupani ve svym potu. Jakmile sem presel hranici do Oregonu tak se znacne ochladilo. Pres den je docela prijemne, ale v noci je kosa a ja mam samozrejme teply obleceni na poste 500km daleko. Hodne hikeru preskakuje sever Kalifornie, kde je nekolik pozaru, dalsi byl hned na hranici Oregonu a zatim vim o dalsich peti uzavirkach ve Washingtonu. Ja mel stesti a unikl jsem vsem o par dnu, ale stejne je tu vsude plno koure, blba viditelnost a vzduch z kteryho boli hlava. V Oregonu se daji nahnat kilaky, jelikoz je teren nejjednodussi z celyho PCT. Je to takova prochazka lesem, denne na 50 kilaku. Krajina je tu nadherna, husty lesy, ktery maj svoje kouzlo. Stromy tu jsou pokryty nejakou rostlinou, takze vypadaji jako kdyby mely fousy a vypadaji o to vic stare. Na druhou stranu tu jsou obri plochy po pozarech, mnohdy ani neni videt konec. Crater Lake - obri jezero v krateru po sopce bylo turistickym centrem, kde se opet potkavali dve skupinky. My - bezdomovci a normalni lidi. Nekteri ani nevystoupili z auta a snazili se udelat fotku z okynka, na kterou se asi nikdy nepodivaji. Nam vedla cesta po okraji krateru. -------------------------*
Pics
8/13/2018, 8:49:52 PM*
1843 mi
CRATER LAKE
Day 107 _(1843 miles / 2966 kilometers)_ 8/7/2018, 12:00:00 AM-
-------------------------*
Pics
8/6/2018, 4:00:38 PM*
1717 mi
ASHLAND
Day 103 _(1717 miles / 2763 kilometers)_ 8/3/2018, 12:00:00 AM omlouvam se vsem, ale nemam energii na to psat. Ozvu se z washingtonu, nebo vam zbytek reknu az se vratim do prahy -------------------------*
Pics
8/2/2018, 6:21:18 AM*
1406 mi
BURNEY
Day 87 _(1406 miles / 2263 kilometers)_ 7/19/2018, 12:00:00 AM Jsem v polovine. Teprv v polovine. Prijde mi ze tu jsem nekolik let, nepamatuju si co jsem delal vcera krome jezeni vecere. Poslednich par tydnu to vubec neutika i kdyz denne davam vic a vic mil. Prislo mi par dotazu, jak vypada muj trailovej den, takze: Muj den zacina tim, ze mam od kolen dolu uplne ztuhly nohy tak, ze se nemuzu postavit. Kdybych to udelal tak spadnu na zem. Pomalu je rozhejbavam a tak po 15 minutach se uz muzu jit vychcat. Postavim se pomoci trekingovejch holi a chodim jak starej dedek. V dalsich 15-20 minutach mam veci zabaleny a muzu vyrazit. Rano nevarim, vetsinou mam jen Soylent, kterej si pripravim vecer, kdybych mel hlad i v noci. Rano se mi chodi dost blbe. Trva to hodinu az dve nez mam nohy uplne funkcni a poradne rozhejbany. Parkrat se mi stalo v Sierre, ze jsem musel prejit reku, pres kterou byl danej strasne tenkej strom. Takova kladina a ja nemoh jeste chodit. Nebo tam byly kameny, pres ktery se muselo preskakat. Vzdycky sem radsi do ty reky vlez a rek si ze na nejakou gymnastiku po ranu seru.. Podle terenu, prevyseni a vody si reknem kolik bychom tak zhruba mohli ten den ujit, kde dat obed a kde stanovat. Vetsinou vstanem po sesty a jdeme tak 12-13 hodin s kratkejma prestavkama. Pres den se toho jinak moc nedeje, diskutujem o vsem moznym, snazil sem se tady lidem popsat co to sou cesky knedliky, jak se pece chleba, ze Cesi jsou jak hobiti kteri nechteji opustit Kraj, ze premier je stihanej zlodej a prezident alkoholik. Je super ze je tu tolik lidi z ruznych zemi, takze hned vim jak to asi chodi u nich. Fancy Pants je z Japonska, Anarchy z Australie, Wind Wizard z USA, Mr Freeze ze Svycarska. Politicka situace je vsude na hovno. Jo a kazdej tu ma trailovy jmeno, kdybyste se divili tomu co sem napsal.. Pokud s nekym nemluvim, tak mam sluchatka v usich a posloucham hudbu, podcasty, audioknihy atd. Pres den si jinak uzivame vyhledy, prirodu, koupani v rekach, ale jinak je to docela makacka. Pred par dny jsme sestupovali z hory asi 16 kilometru, prevyseni 2 kilaky a to jenom kvuli tomu abychom to sami za par hodin vystoupali nahoru. Nemusim asi zminovat, ze sem porad spocenej, mokrej a spinavej. Jakmile opustim mesto tak jsem krasne vymydlenej, mam cisty obleceni a staci dve hodiny na trailu, abych vypadal jak kominik nebo automechanik s cernejma nohama. Vecer to je raz na raz, vecere, vybalit veci na spani a pokud mam trochu energie tak ctu, studuju mapy a teren na dalsi den. Vetsinou mi trva tak dve hodiny nez usnu, zase kvuli noham. Cuka mi v kazdym svalu, silene me boli achilovky, kotniky a celkove chodidla. Nekdy se kvuli tomu v noci budim a jestli dam pres 40km za den, tak si automaticky beru tri ibalginy abych usnul. Noha mi tu vyrostla o 2,5 cisla a ted mam velikost 46,5 a neni natekla, je proste vetsi 😀. Osma hodina je pro me pulnoc a vetsinou jsem stejne tuhej tak kolem sedmi.. Rozhodne se tady ale nenudim, dny tu plynou jako voda a chtel bych mit vic casu na to uzivat si prirodu, zastavit se nekde na par hodin atd. Kanada je ale porad strasne daleko a hlavne musim druhou pulku dat rychlejc nez tu prvni. Pri maratonu se tomu myslim rika negative split. Protoze sme sestoupili niz a je pulka cervence, je tu sileny vedro, takovy skoro na chcipnuti. Je to skoro jako v pousti, jsou tu i daleko delsi casti bez vody a stinu, protoze tu jsou lesy spaleny na uhel. Dneska jsem dal pres 50 kilaku jen kvuli tomu, ze na konci byla silnice s benzinkou a ja si chtel dat plechovku Coly. Takovou mam tady motivaci. A zitra to same 🙂 -------------------------*
Pics
7/15/2018, 10:41:52 PM*
1195 mi
SIERRA CITY
Day 76 _(1195 miles / 1923 kilometers)_ 7/8/2018, 12:00:00 AM Uplne chapu ty sileny zensky, ktery si kupujou kazdej tejden novy boty. Je to prece supr pocit. Ja uz mam patej par za dva mesice a kus, takze vim o cem mluvim. Posledni mi vydrzely uctyhodnych 800 kilometru, skoro pulku pouste a celou Sierru. Jo, tu jsem mimochodem presel 🙂 Porad tu jsou kopce nebo hory, ale ne tak brutalni jako v Sierre, kde jsem byl az nasranej, kdyz jsem musel pres dve sedla za den. Neni tu uz tolik desivejch rek a brodeni mi vylozene chybi, vzdycky sem mel vecer krasne cisty nohy a mokry boty byly ve vedrech osvezujici. V poslednim meste South Lake Tahoe jsem se zbavil bear canistru, ice axe a microspikes jsem poslal domu a vyzvedl jsem si bounce box o kterym jsem psal posledne. Mel jsem tam varic, ponozky, triko a dalsi veci, ktery sem musel vymenit.. Pry mam napsat o tom co jim, kde spim a proc se nemeju. Jak vypadaj mesta a hotely a co me to stoji. Taakze, jidlo na trailu se dost meni a vice mene jim to co sezenu ve mestech. Kdyz je to velky mesto se spoustou supermarketu, tak si proste muzu vybirat lepsi veci. Nekdy to je ale jen malej obchudek, kterej je totalne vybrakovanej od predchozich hikeru a neni tam skoro nic. Zkuste si predstavit, ze musite nakoupit jidlo na dalsi tejden na benzinovy pumpe.. Nejlepsi a nejdrazsi volbou je dehydratovany jidlo, ktery maj jen v obchodech se sportovnim vybavenim. To stoji asi osm dolaru za dve a pul porce, coz je tak akorat k veceri. Levnejsi variantou jsou hotovy nudle nebo rejze, do kterych pridate omacku. Porce je asi za tri dolary, ale nevyhoda je vaha jidla. Nejlevnejsi varianta je cinska polivka nebo bramborova kase, oboji asi za dolar az dva. Jak by rekl krokodyl dundee: prezit se na tom da, ale je to hnus. Pokud se dostanu do mesta pres vsedni den, tak si tam dopredu objednam Soylent, coz je prasek kterej se rozmicha ve vode a vice mene nahradi jakykoliv jidlo. Celkove mi prijde, ze tu je draz nez v cechach. Snickerska, kitkat nebo twix tu stoji dva dolary, obed nebo vecere ve meste je za 18-25. Ve mestech tu jim vyhradne burgry. Asi jednou za tejden mame resupply, takze se snazime sehnat misto v motelu, hostelu nebo kempu. Porad se drzime ve skupince ctyr lidi, takze pokoj vyjde levnejc a za noc chtej od 20 do 40$ za osobu, podle toho jaka je to spelunka. Motely tu jsou obcas fakt strasny, bez klimy se ve meste neda prezit noc a vetsinou se vyspim lip na trailu. Jinak mesta kteryma jsem prochazel jsou dost maly, ale strasne roztahany. Nikdo tu nepocita s tim, ze by clovek sel pesky z obchodu na postu, ktera je treba 3 kilometry daleko. Amici jsou v tomhle totalni dementi. Vsechny obchody jsou vetsinou v 'centru' a tvorej takovou malou Fashion Arenu. Vrcholem gurmanskyho zazitku tu je kafe ze Starbugsu, ktery vam daj do litrovyho kelimku. Jinak mistni tu jsou experti na vsechno, vsude slysim genericky rady a hlavne jak je v prirode nebezpecno a ze tam muzu umrit. Kazdej tu ma obri truck, kdyby treba jednou meli vozit tunu pisku nebo co. Proste americkej venkov. Jo a proc se nemeju? Protoze neni kde!! V Sierre byly reky a jezera tak ledovy, ze sem do nich sotva vlezl a ted tu je jedna tunka za deset kilometru, z ktery sotva vezmem vodu na piti. Kdyz to jde, tak si jdem zaplavat nebo jen schladit do reky, ale zadny myti to neni. Nesmime pouzivat mejdla, zadny bych stejne ani nenes a nemam ani rucnik. Jestli vas neco zajima, tak mi napiste a ja to sem hodim. Nechci se porad opakovat jak tu je krasna krajina.. -------------------------*
Pics
7/7/2018, 1:12:30 AM*
1062 mi
SOMEWHERE OUT THERE
Day 69 _(1062 miles / 1709 kilometers)_ 7/1/2018, 12:00:00 AM Den 69, rozpadlo se mi triko a ponozky. Jeste ze se mi to nemuze stats trenkama.
-------------------------*
Pics
6/28/2018, 9:12:02 PM*
942 mi
TUOLUMNE MEADOWS
Day 62 _(942 miles / 1516 kilometers)_ 6/24/2018, 12:00:00 AM Dneska vam reknu co se deje kdyz se dostanem do mesta a taky par pojmu ktery se tykaji trailu. Protoze sem byl zvyklej z pouste planovat zasoby na mile a ne na pocet kopcu v Sierre, tak mi jidlo uplne nevyslo. Posledni cinskou polivku jsem snedl jako tatranku, to slany koreni jsem rozmocil ve studeny vode a vypil (rikame tomu elektrolyt) a na dalsi den jsem mel jen pytlik Ememek. Posledni dny zacinam cejtit 'trail legs', coz je jeden z achievmentu, ktery mame diky Sierre. Do kopcu doslova behame a kvuli lehky vaze baglu takhle dam vic mil. A kdyz nemate zadny jidlo, tak vas to o to vic motivuje pridat.. Od zacatku dne, kdy ma prijit mesto meleme jen o jidle. Co si kdo da jako prvni, jaky ovoce, jak krupe salat a to je porad dokola. Uz nemyslim na nic a v hlave si predstavuju jak budu objednavat tri bigmaky a kupu hranolku v mekaci. Rikam si to porad dokola aby mi typek za kasou rozumel napoprvy a zkratila se tak doba kdy se budu moct pustit do jidla.. Jakmile se dostanem do mesta, okamzite kupuju Colu, Sprite nebo pivko v mistni samosce - proste doplnit cukry. V Sierre neni zadny signal, takze v prvnich patnacti minutach sem ve viru socialnich medii, ktery mi vzdycky zblbnou hlavu. Nasleduje jidlo. Vlezu do fastfoodu a totalne vymastenej zacnu zirat na tabule s nabidkou, i kdyz uz nekolik hodin vim co si dam. Samozrejme u kasy to zapomenu a zacnu koktat nesmysly. Jednou jsem na nej zacal mluvit cesky. Né, nerozumel. Totalne prezrany jdem na dalsi jidlo. Vetsinou po burgru dame pizzu, pak jeste neco a jdem hledat motel nebo hostel a postu. Jestlize mame 'zero day', tak dalsi den nejdeme zpatky na trail, ale vsechny veci jako resupply, opravu vybaveni nebo prani pradla delame az dalsi den. Vetsinou mame ale 'nero day' = near zero, coz znamena ze prijdem do mesta, prezerem se, vsechno obstarame jeste ten den, znovu se prezerem, vyspime se v motelu a rano vyrazime zpatky. Posledni zero day jsem mel pred 400 milema v Tehachapi.. Porad zminuju jidlo, je to jedna z veci co tu porad resim. Mam konstantne hlad a jist muzu porad. Rika se tomu 'hikers hunger'. Budim se kvuli tomu v noci, od peti rano uz nemuzu spat a vzdycky spim se snickerskama nebo chipsama pod hlavou. A porad hubnu, nevim kolik vazim ale vsechen spek kterej sem si sem privez je pryc.. Na PCT ujdem klidne 40 kilaku denne, ale jakmile se dostanem do mesta, tak jsme strasne liny kamkoliv dojit. Nekolikrat jsme stopovali kvuli jedny mily, abychom se dostali do restaurace. Jednou jsme si objednavali pizzu kdyz jsme prali pradlo a snazili jsme se presvedcit typka, aby nas nabral a i s pizzou dovezl do motelu.. Protoze je v Sierre tolik rek, tak tolik neocenuju sprchu jako v pousti. Je vtipny kdyz si denni hikeri foti nejaky vodopad a my tam vlezem se 'osprchovat'. V pousti kdyz jsem mel sprchu jednou za tejden, tak jsem brecel radosti.. Asi pred dvouma tydnama jsem zacal operaci Pilsner Urquell. Slysel jsem ze se tu da sehnat a ta jejich moc se neda pit, takze jestli nekdo vite kde bych ho mohl koupit, dejte mi vedet.. Stejne tak jako se tesim do mesta se dalsi den tesim zpatky na trail. Uspesne se mi dari snizovat vahu baglu, takze kdyz netahnu jidlo na pet a vic dni, tak to celkem jde. Veci co nepotrebuju si posilam do mest dopredu a jakmile bych neco chtel zpatky, tak si to vyzvednu na poste. Jinak to zadarmo muzu posilat do dalsich mest az do Kanady. Jo a dneska to jsou uz dvamesice co tu jsem.
-------------------------*
Pics
6/22/2018, 4:34:30 AM*
879 mi
VERMILION VALLEY
Day 58 _(879 miles / 1415 kilometers)_ 6/19/2018, 12:00:00 AM Nahoru, dolu, nahoru, dolu. Nekdy je to dolu delsi a nekdy je zas to nahoru silene strmy. Takhle vypada Sierra; hora za horou. Zatim jsem prosel sedly Forester, dvakrat Kearsarge kdyz jsem sel do mesta, Glen, Pinchot, Mather, Muir a Selden. Vsechny maji jedno spolecne, malem jsem vypustil dusi kdyz jsem se k nim plazil. Nahore jsou krasny vyhledy, snih a led. Minule jsem psal, ze se prechody maji delat z rana, ale to se neda vzdycky naplanovat nebo stihnout. U par vystupu se slo nekolik kilometru po snehu a kdyz je rozbredly (uz tak kolem 9-10 rano), tak se do nej propadate a to je velka prdel. Predstavte si, ze vam jedna noha zmizi ve snehu, druhou mate zkroucenou pod sebou a na botech macky s kteryma si muzete propichnout tepny raz dva. Na zadech tezkej batoh s kterym se naklanite dolu z kopce a myslite si ze kazdou chvili sjedete do ledovcovyho jezera. A nemuzete se vyhrabat, mozna tak vykloubit nohu. A jakmile se vyhrabete, stane se vam to znova s druhou nohou. Ne fakt, je to sranda. Cepin je naprosto k nicemu, je dobrej akorat na kopani der, kdyz potrebuju na zachod nebo na zabijeni medvedu, kdybych to potreboval. Takovej malej krumpac. Snih se postupne meni na jezera a divoky reky, ktery musime brodit. V podstate tu porad chodim v mokrejch botech, ale na to se da zvyknout. Rano je vetsinou vsechno zmrzly vcetne nasich veci, kdyz ne zmrzly, tak uplne mokry. Nevim co je horsi. Jsou tu mraky komaru, zacina mi chybet poust, kde nic takovyho nebylo. Priroda se tu ale taky porad meni, za kazdym kopcem je jinej les, kterej vypada jak z princezny Mononoke, nekdy tu behaj jeleni, jinde zas svisti, kojoti a videl sem tu obri stopy medveda a pumy (Mami klid, vypada to ze sli na druhou stranu a svuj krumpac poslu pryc az v dalsim meste). Potkavam tu vic dennich hikeru a dalsich, kteri jdou jen Sierru. Daji se poznat na prvni pohled. Maji tezky boty, obri batohy plny zbytecnosti, do kopcu funi vic nez my a nabizi nam trail mixy. Z trail mixu se nam vsem zvedal kufr v prvnim tejdnu v pousti. Na rozdil od nas nesmrdej a maj cisty obleceni. Muzu rict ze denniho hikera ucitim driv nez ho uvidim. Kvuli tezkymu terenu a spouste veci co tahnu navic jsem se rozhodl zbavit varice. Jako dalsi moznost byl stan, ale ten si jeste necham kdyby prselo nebo snezilo. Takze jim studeny jidla rozmoceny ve vode a Soylent, coz je obdoba cesky Many. Dny tu plynou jako voda, je to dalsi tyden co jsem byl ve meste a Mt. Whitney se zda jako mesic co jsem na nej lez. Zvykam si na prevyseni a cejtim ze mi sili nohy, konecne po 1400 kilometrech. V noci se tu budim zimou a koukam na mlecnou drahu, ktera tu doslova zari. Tak dobrou! Jo a jeste jedna vec.. Adam mi udelal web, kde si muzete precist jak se mi darilo na zacatku a je to napojeno i na muj instagram. Diky Adame, ses kral! https://toulkyprazaka.azurewebsites.net -------------------------*
Pics
6/13/2018, 1:59:12 PM*
787 mi
KEARSARGE PASS
Day 49 _(787 miles / 1267 kilometers)_ 6/11/2018, 12:00:00 AM Sierra, konecne tekouci voda na kazdym rohu, spousta mista ke stanovani, horko je pryc a je tu prijemnych 20 stupnu pres den. Pohoda? Sierra mi dava na prdel. Nemuzu si zvyknout na nadmorskou vejsku v ktery se pohybujem: 3-4km n.m. Zastavuju se v kazdy zatacce na trailu a nemuzu dejchat. Je mi porad na bliti. Misto 40km ktery jsem daval na konci pouste davam sotva 25. Hned druhej den rano sem tu videl medveda, byl asi 15-20 metru prede mnou na trailu a hrabal cosi v krovi. Zvlastni pocit, jako kdyz na nej koukate v zoo, ale mezi vama neni ta klec. Zacal sem delat hluk a nastesti se rozebehl smerem ode me a prebehl stan jedny holky, ktera vypadala ze jeste ten den pojede domu. Kdyz jsem to rikal ostatnim tak se me ptali jestli sem ho vyfotil. Ne, to me vubec nenapadlo, myslel jsem ze pobezim o svuj zivot. V noci je tu podstatne vetsi zima, nekdy mame rano omrzly batohy a spacaky, ale porad spime pod sirakem.. tento tyden byl v planu side trail na nejvyssi horu kont. muriky Mt. Whitney (4400m). Ve tri rano jsme s celovkama vyrazili na 10km vystup, abychom stihli vychod slunce. Nebyl to uplne nejlepsi napad, mistama tam byl led a snih a kvuli prevyseni se mi chtelo zase blit. Asi 2km pred vrcholem bylo jasny, ze vychod nestihnem a kvuli vichru a zime sem to chtel vzdat. Hned po vystupu jsme pokracovali dal abychom se priblizili k prechodu sedla. Tyhle prechody se musi delat z rana, kdyz je snih jeste zmrzly. Cestou jsme brodili nekolik rek, boty jsem mel uplne durch a bylo jasny ze mi do rana neuschnou. Nastesti nemrzlo a tak jsem prechod dal dalsi den jen v mokrych botech s mackama a cepinem v ruce.. Prvni tyden v Sierre je za mnou, neni tu vubec zadny signal tak zpravy muzu poslat jen kdyz se dostanu do mesta. Zitra nas ceka dalsi prechod sedla, kterych je tu celkem asi 10.. snad nebude mrznout, botymam opet mokry.
-------------------------*
Pics
6/8/2018, 12:14:47 AM*
702 mi
KENNEDY MEADOWS
Day 42 _(702 miles / 1130 kilometers)_ 6/4/2018, 12:00:00 AM Presel jsem poust. 1120 km. Trvalo to 42 dni a jsem ted v Kennedy Meadows, vstupnim miste do Sierry. Ani nevite jakou mam radost ze jsem tady a co to pro me znamena. Je to par baracku uprostred lesa, obchod a dve restaurace kde delaji dobry burgry. Kdyz prichazite do Kennedy Meadows, tak vam vsichni tleskaji, je to uzasny pocit.. Poust byla krasna cast, naprosto jina nez jsem si ji predstavoval v praze, kdyz jsem planoval kde se budu zasobovat. Neni to pisek, sutry, vyprahla pustina a neskutecny vedro, ale nadherny hory, kopce pokryty zeleni, uzasne vonici borovicove lesiky, kvetouci kaktusy a rozmanita krajina, ktera se meni kazdy den. Vedra a casti bez vody jsme si tady uzili dost a ted ma prijit brodeni rek, snih a misto hadu medvedi a pumy. Musime mit bear canister do ktereho davame vsechno jidlo, cepin a microspikes kvuli ledu a extra teply obleceni. Cepin byl za 100 dolares a zatim sem s nim otevrel tri pivka, tak aspon k necemu je. Bear canister je obri plastova nadoba ktera vazi kilo a pul, musime to mit spis kvuli Rangerum kteri s tim prudi nez kvuli medvedum. Posledni tyden nebo dva uz ani nestavime stany a spime pod sirakem. I kdyz mi pres veci a spacak v noci neco beha, ty hvezdy, ty za to stoji. Kdyz kempime pohromade, rano hrajem takovou psychologickou hru 'kdo driv vstane'. Nikomu se nechce ze spacaku a kazdej ceka na toho prvniho kterej zacne balit spacak. To je nejotravnejsi zvuk ze vsech. Na jidlo na trailu jsem si docela zvyk, kazdy den mam cinskou polivku, kasi z pytliku, hromadu gumovych medvidku, snickersek a na to sypu protein. Zitra zacinaji hory a jediny co me trapi je ranger kterej kontroluje permity. Ja sem svoji ztratil, tak snad to nebude vul; musime mit vytistenou kopii. Mejte se, chybite mi tak se taky ozvete. 🙂 -------------------------*
Pics
6/2/2018, 5:18:14 PM*
560 mi
TEHACHAPI
Day 35 _(560 miles / 901 kilometers)_ 5/27/2018, 12:00:00 AM Tyden ubehl jako voda, dalsich 160km v nohach a ja se pomalu priblizuju pohori Sierra Nevada. Poust je skoro za mnou, ceka me jeste tyden nejtezsi casti Mohave. Nejdriv asi reknu jak to dopadlo s tou travou co jsem nasel ve Wrightwoodu, protoze se me na to hodne lidi ptalo.. Asi po ctyrech dnech jsem dorazil do dalsiho mesta, mezitim mi nacich celej bagl a vsechny veci a kazdej hiker na kteryho jsem narazil vedel ze nesu dobrej matros. Ve meste Agua Dulce ke me pribehl Doug, ze prej vi ze mam balik travy, ze neni jeho ale ze ji ode me koupi. Tak jsem mu ji dal a par mi jich ubalil na cestu.. ehm.. happiness is real when shared. Vsichni hikeri se ubytovali v miste Hikerheaven; je to jedno z mist kde vas nechaji prespat na pozemku, vyperou vam veci, daji najist, da se tam poslat balik se zasobama a nebo jen par dnu relaxovat. Nakonec se nas tam seslo asi 50, ale hlavne jsem se tam potkal se svoji partou s kterou jsem chtel hikovat dal. Jsou to strasne fajn lidi, par z Australie Tom a Emi a dva kluci z USA, Sam a Matt (Sam posloucha Meshuggah). Dozvedel jsem se ze mist jako Hikerheaven nas ted ceka nekolik. Dalsi bylo hned dalsi den - Casa de Luna, ktery bylo jak vystrizeny z hippie doby. Dostali jsme tam havajsky hadry a zabava mohla zacit.. dalsi den se nevstavalo moc dobre a dali jsme asi 18 mil. Priblizovali jsme se Mohave a dalsimu crazy hiker mistu - Hikertown. To vypadalo jak z westernu, misto uprostred pouste s malymi baracky, nechybel saloon, bank ani sherif. Spali jsme v garazi se svabama a jinou haveti, bylo to za $7.50 s ucpanym zachodem, sprchou kde mi kohoutek zustal v ruce a s pocitem ze zijem jak fetaci na vyfouklych madracich. Rano jsme vypadli jeste driv nez vyslo slunce.. Asi 16km jsme sli po vodovodu ktery napaji LA, presli jsme dve obri vetrny elektrarny kde foukalo jako krava az jsme dosli k dalnici odkud jsme chytli stopa do mesta. Z Amazonu jsem si objednal novy boty, protoze ty co jsem nasel uz presluhovaly. One day delivery, tesil jsem se na ne vic nez na burgra. Neco ale posrali a poslali je do Kanady misto do pouste. Tam budu az v zari, ale nastesti trail provides. Pani kterou jsme stopli do mesta me vzala do jineho kde byl obchod s botama. Meli jste videt toho chlapka v obchode. Prisel jsem tam jak bezdomovec po peti dnech z trailu, z bot a nohou mi padal prach a kdyz sem sundal boty, bal sem se ze ho otravim smradem. Meli posledni par, takze ted zacina objemovka, prezirani arelax na jeden den!
-------------------------*
Pics
5/24/2018, 7:34:16 PM*
454 mi
AGUA DULCE
Day 29 _(454 miles / 731 kilometers)_ 5/21/2018, 12:00:00 AM Tri dny jsem ledoval nohu v krestanskym kempu ve Wrightwoodu. Mestecko s jednou hospodou, obchudkem a jednou silnici. Malem sem se ukousal nudou na dreveny prycne a zavidel vsem ktery jsem mezitim potkal a ktery vyrazej dal.. uz jsem chtel zase slapat na chrestyse, spat v prachu a pit kakao s prichuti bramborovy kase a cinsky polivky. Noha se lepsila a tak sem vyrazil a musim rict, ze kdyz zaciname z mesta s narvanym baglem plnym jidla, je to fakt bolest. Jsem v horske oblasti, takze opet sileny prevyseni, zahul na kolena, ramena, ale ty vyhledy za to fakt stoji! Viz muj instagram 😉 Potkavam novy lidi, coz je vzdycky prima a posledni tri dny hikuju s korejcem Ginem. Pres den dost casto chodim sam, uzivam si prirodu, samotu a s Ginem se pak sejdem u zdroje vody nebo v miste kempu. Rikal jsem si ze kvuli noze budu chodit pomalu, ale nejde to. Vcera jsem dal 28 mil - 45 km za den!! Snazim se dostat brzo do dalsiho mesta, jelikoz poust Mohave uz zacina bejt dost rozpalena a musime ji prejit co nejdriv.. jinak se toho tady deje docela dost, takze ve zkratce: Dneska sem mel moznost se znovu zvazit, mam o deset kilo min, opet jsem malem slapnul na nekolik hadu, posledni tri dny jsem sel uplne bez signalu, ve Wrightwoodu jsem nasel obri pytel marihuany! (myslim ze je Douga, ale jestli ne tak je moje), boty ktery jsem koupil pred tydnem jsou uplne na srot, ale kazdej den je tu radost byt. Every step you take is to the end. For three days I was icing my shin in a Christian camp in Wrightwood. Small town with one dancing bar (too bad my leg is fucked up), one store and a highway. I was almost bored to death, envied every hiker that went back to trail. I wanted to step on rattlesnakes again, sleep in dirt and have cocoa with mashed potatoes and shrimp soup aftertaste. My leg got finally better so I hit the road and I must say that every time we are leaving town with full packs of food, it's really pain in the ass. I'm in mountain area with high altitude so it's rough for knees and shoulders, but the views!! Just check my instagram 😉 I met new hikers which is always nice and for last three days I hiked with guy from korea - Gin. During the day I've been walking alone, enjoying nature, solitude and then we met again with Gin by next water source or when we cooked dinner. I told myself to slow down and rest my feet, but I really couldn't. Yesterday I did 28 miles in a day!! I'm trying to get soon to next town, because Mohave desert is getting pretty hot and we need to cross it asap. A lot of things happend here, so for example: I lost 10kg - 22 pounds already, again almost stepped on several rattlesnakes, last days there was no phone service which is great to not check fb and so on. in Wrightwood I found a huge bag of marihuana (which is probably Doug's but if not then it's mine), shoes I bought a week ago are totally destroyed but every day is a pure happiness to wake up and go again. Every step youtake is to the end
-------------------------*
Pics
5/16/2018, 3:34:54 AM*
363 mi
WRIGHTWOOD
Day 21 _(363 miles / 584 kilometers)_ 5/14/2018, 12:00:00 AM Posledni 4 dni na trailu byly naprosto skvely. Slo se vice mene po rovince, obcas prevyseni par set metru, nadherna priroda. Z batohu jsem vyhazel zbytecnosti a uz ho ani na zadejch necejtim jak je lehkej 🙂 Musim vam rict jak tu vsichni pocitame kalorie, je to desna prdel. Kazdej vi kolik kalorii ma tortilla namazana nutellou a gumovyma medvidkama, tunak s burakovym maslem je snadnejch 600 a vsichni jsme tu zivy na snickerskach a skvely jsou jen samotny krutony (jsou lehky, plny tuku a soli). Vsechno co ma na obalu znacku reduced salt, butter nebo calories nekupujem. Jime junk food po kvantech a jeste hubnem, proste krasnej svet obracenej vzhuru nohama.. Hikujeme s Joem a Lakem, ktery jsem potkal uz prvni den. Novy boty se mi rozpadly po trech dnech, ALE koleno jsem asi po 100 kilometrech rozchodil. Jakmile jedna bolest prejde, objevi se dalsi; trapi me holen a vazy, ze se sotva belham. Lake dostal minulej tejden z neceho sracku a ma v haji achilovky, tak se belhame stejnym tempem. Vcera jsem malem slapnul na chrestyse, ale to uz je docela evergreen. Dneska jsem musel vzit stopa do mesta, uz skoro nemuzu chodit, tak si jdu ledovat nohu a asi tu par dni budu dokud nebudu v pohode. Usel jsem uz 500km, coz je na druhou stranu docela uspech. Tak se mejte, zatim! -------------------------*
Pics
5/10/2018, 2:49:03 PM*
266 mi
BIG BEAR CITY
Day 18 _(266 miles / 428 kilometers)_ 5/10/2018, 12:00:00 AM Ani nevite jak dlouho jsem snil o meste a jak si tam konecne odpocinu. Vsechno se tu pocita na dny a kazdy den je dalsich ~20 mil. Cejtim se o dost slabsi nez minuly tyden, nohy nechci vubec zminovat, protoze poslednich 5 dni bylo fakt peklo. Od sestupu z San Jacinta, kde se slo asi 30 km porad dolu ma dost lidi problemy s koleny/kotniky. Ja mam diru v noze, puchejre v puchejrich atd. Delil me jeden den od mesta a rano jsem narazil na Joea, kteryho jsem nevidel asi 6 dni. Vyrazili jsme sviznym tempem, chteli jsme dat tech 20 mil nez zas bude parak jak svina. Porad jsme mluvili o tom co budem delat az dorazime do mesta, az nam z toho sla hlava kolem a malem jsme nekolikrat spadli z utesu. Po par hodinach jsem uz ani nechtel jidlo, cistou vodu nebo zachod, ale koleckovy kreslo na kterym se budu dalsi den vozit. Konecne jsme dosli k dalnici, od ktery jsme chteli vzit stopa a co se nam nestalo. Byl tam Nemec v luxusni kare, a rekl ze nas hodi. Kdyz otevrel kufr, mel tam vychlazeny basy piv. Fata morgana, asi pet minut jsem se jen smal protoze jsem tomu nemohl uverit. Ve meste jsme splundrovali McDonald a mistni pizzerii, jedli jsme jako kdybychom se vratili z Reichu. Ubytovani jsme meli u Trail Angels, kde jste jak u babicky na prazdninach. Byl to moc prijemny par, ktery nas nechal u sebe dve noci. Dalsi den nas vozili po meste a shaneli jsme vybaveni, jidlo na dalsi dny, poslat baliky do dalsich mest a tak dale. Musel jsem si koupit novy boty, bohuzel mi moje Sketchersky za 800 moc nevydrzely a podrazka vypadala jako kdyby se roztekla horkem. Trail Angels Lane a Elise se o nas kralovsky starali, porad do nas cpali jidlo a pivka, Lane mi ukazal sbirku zbrani - poprvy jsem drzel kalasnikov v ruce a den jsme zakoncili virivkou. Byl to den jak v laznich, za par hodin jdeme zpatky do prachu a vedra, ale ja se nemuzu dockat. Trail me tahne zpatky, jsem vybaven na dalsich pet dni a kdybych nemel diru v noze tak by to bylo supr. Jo a zvazil jsem se, zhubl jsem 7 kil a to jsem v sobe mel tri bigmacky a pizzu. Tak zas za par dni! (Paty den budem zas podlejzat dalnici a je tam Mekac, tak seozvu odtamtud)
-------------------------*
226 mi
WHITEWATER RIVER
Day 15 _(226 miles / 364 kilometers)_ 5/7/2018, 12:00:00 AM Za posledni ctyri dny se toho stalo celkem dost. Hlavne se udelalo zase pekne, takze jsou opet sileny paraky, ale o tom az za chvili. V Idyllwild jsem stravil den, je to pekny maly mestecko u narodniho parku San Jacinto. Mistni jsou tu na hikery moc hodny, v kazdy restauraci nebo hostelu dostavame slevy, porce navic a berou nas skoro jako narodni hrdiny. Nakonec jsem tu toho burgra nemel, ale dal jsem si dve pizzy a vecer zkoukl Ducha s Demi Moore a Patrikem. Dalsi den me cekal vystup na onu horu San Jacinto, ktera ma pres 3200m. Abyste mohli stanovat v narodnim parku potrebujete specialni permit, stejne tak jako na vystup na tu horu. U mistnich rangeru jsem se dozvedel, ze vsechny permity jsou vybrany a kempy obsazeny (kemp je jakejkoliv rovnej kus pudy na kterym jde postavit stan). Strasna buzerace, vubec se s nima neslo dohodnout a tak jsem vyrazil bez permitu nahoru. Prevyseni asi dva kilometry nahoru, nadherny vyhled na okoli Palms Springs, vetrny elektrarny a vyprahly udoli ktery me cekalo dalsi den. Dolu se slo asi 30 kilometru, neskutecny vedro, na zadech jsem tahl jidlo na dalsich pet dnu a vodu na 35km. Dosel jsem do udoli a myslel jsem ze chcipnu. Je to tu porad nahoru a dolu, uz dva dny me boli koleno a nevim jak daleko s tim dojdu. Dalsi mesto je az za tri dny a jsem tu doslova in the middle of fucking nowhere. Prochazeli jsme onou vetrnou farmou, celej i s oblecenim se koupu v rece, ruce a nohy mam tak cerny jako kdybych montoval auto, zkratka zijem tu jak banda bezdomovcu. Neskutecne smrdime, ale dojde nam to az kdyz prijdem do mesta nebo potkame denni hikery. Je to tu ale uzasny, kazdej den potkavame novy lidi kteri maji stejny cil, jit na sever. Tak zatim, jdu se umejt 1 papirovym kapesnickem a uvarit kazdodenni blemc. -------------------------*
Pics
5/6/2018, 9:03:31 PM*
180 mi
IDYLLWILD
Day 11 _(180 miles / 290 kilometers)_ 5/3/2018, 12:00:00 AM Pocasi se tu ze dne na den zhorsilo a vecer uz mezi hikerama kolovaly zvesti, ze ma i snezit. Pohybuju se ve vejsce okolo 2500m, takze je tu docela kosa sama o sobe. Postavil jsem stan, rano se probudim a chcije, no jeste ze nesnezi. Chcije a chcije celej den, vsechno mam mokry, i nepromokavy veci. A ted v tom chodte dalsich 9-10 hodin. Vecer jsem rozdelal stan uplne zadelanej od pisku, sam sem byl od pisku, vousy od pisku, lezel jsem ve vode a spacak uplne navlhlej. Probudim se mam vsechno zmrzly, na batohu namraza! Snazil jsem se to zaspat, ale moc to neslo. Vsechno sem zabalil a vyrazil dal. Dneska me totiz ceka 1. mesto, konecne sprcha po 11 dnech (bucket shower nepocitam), vyperu veci a vecer si dam burger a pivko. -------------------------*
Pics
5/2/2018, 7:33:14 PM*
109 mi
WARNER SPRINGS
Day 7 _(109 miles / 175 kilometers)_ 4/29/2018, 12:00:00 AM Vcera jsem passnul 100 mil a dneska dosel do Warner Springs. Zde konci velke procento hikeru, bud kvuli urazu, namaze nebo prijdou na to ze to neni co od toho ocekavali. Ja mam nohy uplne zniceny od puchyru, chyta me pravej kotnik a tak sem si jako vetsina dal na pul dne voraz. Za tech par dnu jsem si navodil dobry denni rezim: v 5 vstanu, zuby si vycistim jeste ve spacaku, najim se, sbalim a vyrazim. Snazim se ujit co nejvic nez zacne palit slunce, pres poledne pak relaxuju ve stinu a kolem treti vyrazim a jdu az do zapadu slunce. Denne uz davam okolo 18 mil, ale zalezi na tom kolik tahnu vody. Zivot se tu toci jen okolo toho, kde je dalsi potok. Jestli neni vyprahlej a kolik si ma clovek nabrat k dalsimu, aby mel dost, ale taky aby netahl kila navic. Nejdelsi stretch jsem tu zatim mel 20 mil. -------------------------*
109 mi
WARNER SPRINGS
Day 7 _(109 miles / 175 kilometers)_ 4/29/2018, 12:00:00 AM Vcera jsem passnul 100 mil a dneska dosel do Warner Springs. Zde konci velke procento hikeru, bud kvuli urazu, namaze nebo prijdou na to ze to neni co od toho ocekavali. Ja mam nohy uplne zniceny od puchyru, chyta me pravej kotnik a tak sem si jako vetsina dal na pul dne voraz. Za tech par dnu jsem si navodil dobry denni rezim: v 5 vstanu, zuby si vycistim jeste ve spacaku, najim se, sbalim a vyrazim. Snazim se ujit co nejvic nez zacne palit slunce, pres poledne pak relaxuju ve stinu a kolem treti vyrazim a jdu az do zapadu slunce. Denne uz davam okolo 18 mil, ale zalezi na tom kolik tahnu vody. Zivot se tu toci jen okolo toho, kde je dalsi potok. Jestli neni vyprahlej a kolik si ma clovek nabrat k dalsimu, aby mel dost, ale taky aby netahl kila navic. Nejdelsi stretch jsem tu zatim mel 20 mi. P.S: Jo a dneska jsem se poprvy po 7 dnech konecne osprchoval v bucket shower (necojako kad s vodou).
-------------------------*
Pics
4/28/2018, 9:30:06 PM*
48 mi
8 MILES OUTSIDE MT LAGUNA Day 3 _(48 miles / 77 kilometers)_ 4/25/2018, 12:00:00 AM Akorat koncim den treti, jsem uplne znicenej. Nohy mam samej puchyr, bagl mi zad udelal parabolu. Deravy ponozky si zasivam zubni niti a stavim stan ve vichru. Neni tu vubec optimalni pocasi, pres den vedro k posrani, v noci silena kosa ze spim v zimni cepici. Videl jsem dva obri chrestyse ktery byly primo na ceste, malem jsem u toho vypustil dusi. ALE jinak to za to stoji, jsou tu neskutecny vyhledy, krasna krajina a super lidi. Hikujem asi s 10 lidma, vzdyck se nekde potkame u koryta reky, kde filtrujem spinavou vodu nebo spolecne kempujem. Nejhorsi je zatim pro me nasoukat do sebe dostatek jidla, mam jeste jet lag a musim prijmout okolo 4k kalorii, coz je dvojnasobny prijem dospelyho cloveka. Doufam ze se mate fajn, chybite mi, ale jeste domunejedu 🙂
-------------------------*
Pics
4/24/2018, 7:05:45 PM*
0 mi
CAMPO
Day 1 _(0 miles / 0 kilometers)_ 4/23/2018, 7:40:00 AM Tak jo, konecne je den d. V Kodani nam zrusili let a ubytovali v hotelu. Prvni Trail Magic, potkal jsem tam cecha ktery jde PCT a zacina taky v pondeli 😀 Druhy Trail Magic, kdyz jsme hladovi cekali na bus na hotel (za stravenky od Norwegian air jsme si koupili pivka), tak nam nejaka pani dala dva sendvice. Cesta se o tebe proste postara 🙂 z LA a San Diega jsem moc nevidel, jen letiste a mestske periferie, kde to vypada jak v GTAcku. Ted mam 2 hodiny do odjezdu, bagl narvanej k prasknuti, ma pres 20 kilo. Je tu strasny vedro, uz sem se stihnul i spalit, tak snad tu nechcipnu. Mejte se, vyrazim doKanady!
-------------------------*
0 mi
KODAN
4/20/2018, 2:27:00 PM Let ma 10 hodin spozdeni, dostal jsem za to stravenku do buface -------------------------*
Pics
3/30/2018, 2:37:35 PMDetails
Copyright © 2024 ArchiveBay.com. All rights reserved. Terms of Use | Privacy Policy | DMCA | 2021 | Feedback | Advertising | RSS 2.0